Masopust

Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku
Rok zápisu 2010.

V několika východočeských obcích (Vortová, Hamry, Studnice, Blatno) v oblasti Hlinecka se dodnes dochovala tradice masopustních průvodů, konaných v téměř nezměněné podobě jako v dávných dobách. Původ této lidové slavnosti, jež měla zajistit zdraví, plodnost, úrodu, a uvítat přicházející jaro, sahá až do předkřesťanských dob. Novodobá tradice obchůzek je pak doložena v první polovině 19. století.

Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku
Rok zápisu 2010.

V několika východočeských obcích (Vortová, Hamry, Studnice, Blatno) v oblasti Hlinecka se dodnes dochovala tradice masopustních průvodů, konaných v téměř nezměněné podobě jako v dávných dobách. Původ této lidové slavnosti, jež měla zajistit zdraví, plodnost, úrodu, a uvítat přicházející jaro, sahá až do předkřesťanských dob. Novodobá tradice obchůzek je pak doložena v první polovině 19. století.

Během masopustu, konaného obvykle v únoru o víkendu před popeleční  středou, obchází stejně jako před staletími průvod masek vesnicemi. „Mluvčí“ průvodu, zvaný laufr, přitom vždy žádá o povolení obec i majitele jednotlivých stavení. Během zastávek účastníci průvodu zpívají  a konzumují nezbytné pohoštění. Podle dávných a ustálených pravidel kráčí vždy v průvodu kobyla, procesí uzavírá ras. Dalšími postavami jsou také turci, ženuška, kominíci,  slamění, a další.

Masopustní obchůzku zakončuje zvláštní rituál poražení a následného zmrtvýchvstání kobyly, jenž je symbolem přicházejícího jara.

Masopust, UNESCO - nehmotné dědictví Czech Republic