Telč

Telč
(na seznam zapsána roku 1992)

Mezi památky UNESCO spadá historické centrum města, které si dodnes dochovalo svůj původní vzhled z 16. století, a dále architektonicky cenný renesanční zámek. Střed města je obklopen několika rybníky, i proto bývá Telč občas označována jako „moravské Benátky“.
Centrem města je podlouhlé náměstí, lemované po obou stranách měšťanskými domy s loubím a s renesančními a barokními průčelími. Ta jsou zdobena četnými freskami a sgrafity. Dominantou a zároveň nejstarší stavební památkou Telče je mohutná, pozdně románská věž kostela sv. Ducha, vysoká bezmála 50 metrů.

Telč
(na seznam zapsána roku 1992)

Mezi památky UNESCO spadá historické centrum města, které si dodnes dochovalo svůj původní vzhled z 16. století, a dále architektonicky cenný renesanční zámek. Střed města je obklopen několika rybníky, i proto bývá Telč občas označována jako „moravské Benátky“.
Centrem města je podlouhlé náměstí, lemované po obou stranách měšťanskými domy s loubím a s renesančními a barokními průčelími. Ta jsou zdobena četnými freskami a sgrafity. Dominantou a zároveň nejstarší stavební památkou Telče je mohutná, pozdně románská věž kostela sv. Ducha, vysoká bezmála 50 metrů.
Všechny domy dnes můžeme spatřit v podobě, jakou měly v časech Zachariáše z Hradce (1526 či 7 až 1589). Tento významný a vzdělaný český šlechtic byl mimo jiné výborným hospodářem a zasloužil se o všestranné povznesení Telče, kterou si zvolil za své sídlo. Založil mnoho rybníků, výrazně přebudoval město, zvláště pak jeho náměstí, a nechal přestavět v renesančním slohu zdejší hrad.
Ten byl původně gotickou tvrzí a později hradem, jenž byl kolem poloviny 16. století za vlády zmíněného Zachariáše z Hradce velkoryse renesančně přebudován. Tím vznikl jeden z nejcennějších souborů renesanční architektury v České republice. Právem je proto nazýván jako „perla moravské renesance“. Autorem stavebních úprav je s největší pravděpodobností italský architekt a stavitel Baldassare Maggi z Arogna (asi 1550–1619 či 1629).
Jedinečnost zámku spočívá i v jeho původních interiérech s dochovanou malířskou a štukovou výzdobou. Mimořádným prostorem je majestátní Zlatý sál, pozornost návštěvníků poutá zvláště jeho zlacený a vyřezávaný kazetový strop.
Část interiérů někdejšího šlechtického sídla zabírá Zámecká galerie, Zámecké podzemí a expozice Muzea Vysočiny.
K zámku přiléhá renesanční zahrada, jedna z nejstarších komponovaných zahrad u nás. Nádherný prostor, jejž ze dvou stran ohraničují arkády, vznikl ve 3. čtvrtině 16. století.

Víte, že…
V Telči se natáčela řada českých filmů, hlavně pohádek. Nejznámější z nich je asi Pyšná princezna, kterou v zahradě telčského zámku natáčel režisér Bořivoj Zeman v roce 1951. Kulisy tvořené zdejšími měšťanskými domy „účinkovaly“ i ve známém filmovém podobenství Vojtěcha Jasného z roku 1963 Až přijde kocour s Janem Werichem v hlavní roli.

Domy lemující telčské náměstí jsou původem gotické. U většiny z nich se dochovalo i typické vnitřní uspořádání: z náměstí se vraty s kamenným ostěním vstupuje do mázhauzu, což byla kamenná předsíň sloužící řemeslům či obchodu. Odsud vedou schody do patra nebo do sklepů. V polovině 15. století byla většina domů podle jednotného plánu opatřena loubím a průčelími se štíty. Mnoho stavení však bylo později upraveno, takže na většině fasád a štítů najdeme i barokní prvky, leckde i znaky ještě pozdějších stavebních slohů.

Telč, turistické cíle - Vysočina Czech Republic