Telč
(na seznam zapsána roku 1992
www.telc.eu

Mezi památky UNESCO spadá historické centrum města, které si dodnes dochovalo svůj původní vzhled z 16. století, a dále architektonicky cenný renesanční zámek. Střed města je obklopen několika rybníky, proto bývá Telč občas označována jako „Moravské Benátky“.

Centrem Telče je podlouhlé náměstí, lemované měšťanskými domy s loubím a s renesančními a barokními průčelími. Ta jsou zdobena četnými freskami a sgrafity. Dominantou a zároveň nejstarší stavební památkou Telče je mohutná, pozdně románská věž kostela sv. Ducha, vysoká bezmála 50 metrů.

Všechny domy dnes můžeme spatřit v podobě, jakou měly v časech Zachariáše z Hradce (1526 či 7 až 1589). Tento významný a vzdělaný český šlechtic byl mimo jiné výborným hospodářem a zasloužil se o všestranné povznesení Telče, kterou si zvolil za své sídlo. Založil mnoho rybníků, výrazně přebudoval město, zvláště pak jeho náměstí, a nechal přestavět v renesančním slohu zdejší hrad.

Ten byl původně gotickou tvrzí a později hradem, jenž byl kolem poloviny 16. století za vlády zmíněného Zachariáše z Hradce velkoryse renesančně přebudován. Tím vznikl jeden z nejcennějších souborů renesanční architektury v České republice. Právem je označován za „perlu moravské renesance“. Autorem stavebních úprav je s největší pravděpodobností italský architekt a stavitel Baldassare Maggi z Arogna (asi 1550–1619 či 1629).

Jedinečnost zámku spočívá i v jeho původních interiérech s dochovanou malířskou a štukovou výzdobou. Mimořádným prostorem je majestátní Zlatý sál, pozornost návštěvníků poutá zvláště jeho zlacený a vyřezávaný kazetový strop.

Část interiérů někdejšího šlechtického sídla zabírá Zámecká galerie a expozice Muzea Vysočiny.

K zámku přiléhá renesanční zahrada, jedna z nejstarších komponovaných zahrad u nás. Nádherný prostor, jejž ze dvou stran ohraničují arkády, vznikl ve 3. čtvrtině 16. století.