Praha - památka UNESCOČeský Krumlov - památka UNESCOHolašovice - památka UNESCOKroměříž - památka UNESCOBazilika sv. Prokopa Třebíč - památka UNESCOVila Tugendhat - památka UNESCO
oblačno
PÁ 14.12.
-3/-2°
zataženo
SO 15.12.
-3/-2°
zataženo, sněžení
NE 16.12.
-3/-3°

Loutkářství

Koncem roku 2016 bylo na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO zapsáno české a slovenské loutkářství. Loutkářství, považované za lidové interpretační umění, je v našich zemích významným kulturním i společenským fenoménem, jehož tradice spadá až do poloviny 18. století. Tehdy v Čechách působili kočovní (a česky hrající) marionetáři, kteří šířili český jazyk a tím sehráli význanou roli v českém národním obrození. Nejstarším písemně doloženým českým loutkářem byl jistý Jan Jiří Brát ze Studnice u Náchoda. Od poloviny 19. století se loutkové divadlo dále masově rozvíjí a to ve dvou směrech: jednak jako divadlo lidové a také jako divadlo profesionální – v dnešní době působí v České republice 9 profesionálních loutkových souborů, asi 100 nezávislých skupin a na 300 divadel amatérských. Ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století bylo u nás nejvíce loutkových divadel v celé Evropě. Mnohé soubory, založené počátkem zmiňovaného století, existují dones (Kacafírek Chrudim, Říše loutek Praha, Divadlo S + H). Loutkářství je rovněž přirozeně spjato i s výtvarným uměním (profesionálním i lidovým), jako je řezba, omalování, kostýmování loutek či malba dekorací.